Ve firmách působí čtyři až šest měsíců a účtují si peníze jako špičkoví top manažeři. Nenavrhují pouze úsporné kroky a nutné změny. Vše také musí sami uskutečnit. Říká se jim interim manažeři, šéfové na přechodnou dobu. „Teď se na nás obracejí především ti, kterým padá byznys. Bez ohledu na obor. Někteří zvažují, jestli snížit náklady na minimum a počkat, až se virus přežene,“ říká Jiří Vácha, který se oboru věnuje přes deset let a zkušenosti sbíral v Itálii i ve Francii, kde rozšiřoval síť nábytkářského řetězce Ikea.
Vaše první firma vznikla v krizovém roce 2009, letos po vypuknutí epidemie koronaviru jste založil druhou. Vyplatí se využít recese?
Krize vytvářejí nové příležitosti, k nimž bychom se za standardních situací nedostali. První firma byla poradenská, ale velmi brzy se přetransformovala na interim management a má za sebou stovku úspěšných projektů.
Když jste začal nabízet služby interim managementu, změnili se vaši klienti?
V předchozích letech jsme analyzovali situaci ve firmách a navrhovali nápravná opatření. Někomu se zasekne byznys a potřebuje změnit financování, obchod, marketing, technické řízení či lidské zdroje. Jiný je naopak úspěšný, ale neví, jak expandovat. Teď nejen radíme, ale potřebné kroky i odpracujeme. Za to, že je dotáhneme do konce, neseme plnou odpovědnost. Může to být nastavení nové obchodní nebo marketingové strategie, stejně jako založení zahraničních poboček. Jde o nastartování podniku tak, aby jeho růst stál na pevných základech.
Je rozdíl mezi krizovým a interim manažerem?
Ten první nastupuje při opravdu zásadním problému, který ohrožuje firemní integritu a ekonomickou stabilitu. Firma je například závislá na jednom exportním teritoriu, o které přijde. Oproti tomu úkolem interim manažera je takzvané změnové řízení. Patří sem zavedení nových postupů a metod řízení nebo nahrazení odešlého manažera z organizace do doby, než přijde nový kmenový.
Prozradíte, kolik si vy a vaši kolegové vyděláte?
Jsme velmi dobře zaplacení na úrovni špičkového manažera velké korporace. Podle velikosti firmy a náročnosti úkolu může být odměna interim manažera tisíce i desetitisíce korun denně, ale musí si obvykle hradit vlastní náklady, a to i ty na svůj tým. Navíc to pro klienty není mzdový náklad, jsme jejich investice. Není těžké si spočítat, kolik podnik ušetří najmutím profesionála s požadovaným know-how. Výsledkem jeho práce může být snížení nákladů nebo zvýšení tržeb v desítkách procent.
O co je největší zájem?
Jednoznačně vedou revize marketingových a obchodních strategií. Tvoří zhruba osmdesát procent poptávky. Firmy chtějí vědět hlavně to, jak si stojí jejich konkurence, a zda nemají zákazníkům nabízet jiné produkty a služby. Takže nyní nejvíce poskytujeme marketingové a obchodní ředitele. Před koronakrizí byl zájem spíš o výkonné a personální ředitele. A stále trvá, bez ohledu, jestli krize je nebo není, zájem o technické ředitele.
Máte teď s ohledem na dopady lockdownu ekonomiky hodně zakázek z automotive nebo cestovního ruchu?
Obracejí se nás především ti, kterým padá byznys, bez ohledu na obor. Aktuálně někteří zvažují, jestli snížit náklady na minimum a počkat, až se virus přežene. Teď mám zákazníka, který přemýšlí o úplně jiném oboru podnikání. Další zase chtějí, abychom jim otevřeli pobočky na Slovensku, v Maďarsku nebo Polsku. Trh, firmy i jejich požadavky jsou velmi individuální.
Kdyby se na vás obrátil majitel podniku, který obchoduje v Číně, co byste mu doporučil? Ptám se i proto, že země vyhrožuje Česku sankcemi po nedávné návštěvě senátora Vystrčila na Tchaj-wanu.
Pokud někdo podniká v Číně, tak jistě ví proč. Důležité je svůj byznys diverzifikovat, aby nebyl závislý jen na jednom trhu. Speciálně v situaci, kdy o obchodním úspěchu rozhoduje politická situace a politici samotní, kteří sledují své vlastní zájmy. Problémy způsobuje i to, pokud v daném teritoriu mnohdy neplatí tržní podmínky, na které jsme zvyklí z Evropy.
Zaměřujete se na i na nadnárodní korporace?
Našimi ideálními klienty jsou malé a střední firmy od padesáti do pěti set zaměstnanců s jasně danými majiteli, kteří usilují buď o posun v podnikání, nebo začali mít problémy a potřebují svůj byznys zachránit. Dále se zaměřujeme na start-upy, kterým se podařilo vyrůst. Poslední skupinou klientů jsou investoři, kteří koupili firmu a nejsou si jistí, zda je její vedení kompetentní.
Interim manažeři jsou v EU vnímáni jako drahý servis pro velké společnosti. U nás to neplatí?
V tom je velký rozdíl mezi Českem a západní Evropou. Velké nadnárodní korporace nemají centrály u nás, ale v zahraničí. Pokud by česká pobočka velké společnosti oslovila interim manažera, byl by to pro její matku signál, že něco nezvládá. Ale ani majitelé menších českých firem se nechlubí tím, že si nás najali. Zahraniční podniky včetně koncernů přitom využívají zkušeností interim manažerů velmi často. Sledujeme to v Německu.
Musíte podepisovat smlouvy o mlčenlivosti?
Stále. To je důvod, proč obtížně získáváme reference. Nemůžeme na naše webové stránky napsat, kterou firmu jsme nastartovali, jak se to podařilo nebo jaké změny a kde jsme udělali.
Jak je ošetřeno, abyste po splnění daného úkolu nevynesli konkurenci informace o know-how nebo finanční kondici firmy, v níž jste působili?
Než do nějaké firmy vstoupíme, musíme podepsat smlouvu, kterou detailně naformulují právníci obou stran. Samozřejmě se zavazujeme, že do budoucna nebudeme pracovat s citlivými údaji, které se dozvíme. Jednoznačně nejpřísnější je to u technologických firem. Týká se to kopií dokumentů, které musíme skartovat, nebo nakládání s flash disky. Podobná ujednání podepisují i naši zaměstnanci nebo spolupracující partneři. A smluvní pokuty za porušení mlčenlivosti můžou být drastické.
Na jak dlouho si vás firmy najímají?
Typický mandát se pohybuje mezi čtyřmi až šesti měsíci. Například můj kolega je teď na pět měsíců generálním ředitelem poměrně velké švýcarské firmy. Ale jsou i mandáty trvající jen dva dny v týdnu po dobu jednoho až dvou měsíců. To platí pro menší podniky, kde nemusíme být na plný úvazek. Pestrost projektů je velká.
Stane se, že se projekt nepovede. Co pak?
Pokud se projekt nepovede, příčina je v tom, že jsme se zadavatelem chybně odladili cíle a průběh projektu na samotném počátku spolupráce. Naštěstí takových situací je opravdu málo, a pokud k nim směřujeme, poznáme to hned po pár dnech práce a můžeme buď udělat změny, nebo z projektu odejít, pokud se nám nepodaří najít společnou řeč.
Kolik pro vás pracuje interim manažerů?
Naše firma má databázi čítající třicítku manažerů z různých oborů. Já sám jsem členem České asociace interim managementu, kde je dalších padesát kolegů, které můžeme oslovit s nabídkou spolupráce. Působíme tedy i jako provider, který na daný projekt dodává manažery na klíč. Třeba v Německu je interim management mnohem více rozšířený, a tudíž i úžeji specializovaný. V Česku poskytujeme spíše univerzálnější služby. Jsme schopni pomáhat v klasické výrobě, stejně jako v IT či v retailu nebo službách.
Kde jste sbíral zkušenosti?
Deset let jsem pracoval pro nábytkářský řetězec IKEA v Čechách, Itálii a Francii. Řídil jsem mezinárodní týmy, tedy lidi vyznávající různá náboženství a hodnoty. Musel jsem se postarat o to, aby dobře pracovali a podávali výkon. Poznal jsem také, jak funguje trh v západní Evropě. IKEA je globální korporace a naučí vás hodně věcí, které využijete v byznyse i managementu.
Jak v cizině pohlížejí na české manažery?
Mají na ně velké nároky. Ve Francii očekávali, že podám o mnoho procent vyšší výkon než rodilí Francouzi. Musel jsem je přesvědčit, že to dokážu.
Co když někdo podobnou školou neprojde?
Řada českých manažerů bohužel nemá zahraniční zkušenost. Je to škoda, protože jim chybí určitý nadhled a globální uvažování. Mladší generace je na tom lépe, absolvovala programy Erasmus a různé stáže. V korporacích dnešní české třicátníky posílají na kurzy, doplňují jim vzdělání. Znám také spoustu mladých lidí, kteří už na střední škole založili start-upy a podnikání se věnují naplno. Pro českého manažera je dobré, aby se nebál změny. Hlídat si místo a snažit se v něm vydržet až do důchodu z mého pohledu není správná cesta.